Zrakové vady
Krátkozrakost
Krátkozrakost (lat. myopia) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají již před sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Jejím projevem je špatná viditelnost na vzdálené předměty. Napravuje se brýlemi s čočkou rozptylkou, nebo kontaktními čočkami sférickými s označením mínus.
Dalekozrakost
Dalekozrakost (lat. hypermetropia, příp. hyperopia) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají až za sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Jelikož je lidské oko toto částečně schopno kompenzovat zmohutňováním čočky (akomodací), nemusí být tato vada zpočátku patrná. Jejím projevem je špatná viditelnost postiženého na blízko umístěné předměty. Napravuje se brýlemi se spojnou čočkou nebo kontaktními čočkami sférickými s označením plus.
Astigmatismus
Astigmatismus je refrakční vada, způsobující nepřesné zaostření světla na sítnici. Vyskytuje se též často společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Rohovka nemá pravidelný kulový tvar, ale je v jedné ose nebo v obou dvou, více či méně "šišatá". Takže místo toho, aby se mohly paprsky světla ze všech směrů spojit do jednoho místa na sítnici (v ideálním případě bodu), spojí se mimo ni (ať už před, za nebo kombinovaně) a na sítnici se potom projeví jako různě velké a zakřivené plošky. Ke korekci této vady slouží torické kontaktní čočky. Jsou to cylindrické čočky, které lomí světlo v jedné ose jinak než v druhé a tím vyrovnávají nepravidelnost rohovky.
Presbyopie
Presbyopie (neboli vetchozrakost) je vada, kdy se s přibývajícími roky snižuje elasticita a plasticita čočky. Tato vada se začíná objevovat u dospělých kolem 40. roku života. Oko ztrácí schopnost zaostřování blízké předměty. Tuto oční vadu lze řešit střídáním brýlí na blízko a do dálky anebo brýlemi s multifokálními skly, kde horní část skla je pro vidění do dálky a spodní na blízko.
